Nejméně 10 zemí – členů Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD; zahrnuje především vyspělé země) – vykázalo v loňském roce pokles HDP. Upozornili na to experti OECD ve své nejnovější zprávě. Z největších ekonomik unie vykázaly pokles Německo (-0,3 %), Rakousko (-0,6 %) a Finsko (-0,5 %).
Experti analyzovali údaje o 27 členech sdružení. V OECD je 38 členů, ale ne všichni z nich zveřejňují roční údaje o změně HDP. Podle zprávy organizace činil růst ekonomik členských zemí OECD v roce 2023 1,6 % po 2,9 % v roce 2022. Zároveň ve 14 zemích došlo ke zpomalení růstu a pouze ve třech ke zrychlení. Pozitivní dynamiku vykázaly Kostarika (5,1 % po 4,6 % v roce 2022), Spojené státy (2,5 % po 1,9 %) a Japonsko (1,9 % po 1 %).
Ve čtvrtém čtvrtletí ve srovnání se třetím vzrostl HDP těchto zemí o 0,4 %. V případě zemí G7 se dynamika zpomalila – z 0,5 % ve 3. čtvrtletí na 0,4 % v říjnu až prosinci. Dvě po sobě jdoucí čtvrtletí poklesu zaznamenaly Spojené království (o 0,3 %) a Japonsko (o 0,1 %). Po dvou čtvrtletích téměř nulového růstu se HDP Německa snížil o 0,3 %. Ve Spojených státech se růst zpomalil (na 0,8 % po 1,2 % v předchozím čtvrtletí), zatímco Francie zaznamenala nulový růst již druhé čtvrtletí po sobě.
„V zemích G7, které ve 4. čtvrtletí 2023 zaznamenaly pokles HDP, byly důvody poklesu odlišné. Ve Spojeném království byl hlavním faktorem brzdícím hospodářský růst pokles vývozu služeb (-6 %). V Japonsku se HDP prohnul hlavně v důsledku poklesu investic (-0,3 %), soukromé spotřeby (-0,2 %) a vládní spotřeby (-0,1 %), které byly částečně kompenzovány 11,3% nárůstem vývozu služeb (zejména díky růstu cestovního ruchu). V Německu došlo ve 4. čtvrtletí k výraznému poklesu investic do stavebnictví, strojů a zařízení,“ uvedla OECD.
