Budoucnost ekonomik OECD
Základní očekávání pro globální ekonomiku zahrnují zahájení cyklu snižování sazeb v USA a EU v průběhu roku 2024 a relativní stabilitu na komoditních a finančních trzích, přičemž rozvinuté ekonomiky by měly v případě naplnění těchto očekávání vykazovat mírný růst.
MMF ve své lednové prognóze očekává mírné zpomalení ekonomiky USA v roce 2024 na 2,1 %, stejně jako vystoupení z recese a návrat k mírnému růstu ekonomik Velké Británie, Japonska a Německa, pro eurozónu jako celek se předpokládá růst na úrovni 0,9 %, připomíná. Prognózy dalších institucí se liší pouze v detailech výpočtů: nejnovější odhady Evropské komise rovněž říkají, že jak Německo, tak řada dalších zemí EU, které se do konce roku 2023 nacházejí v recesi, rovněž obnoví růst, pokračuje. Je tedy velmi pravděpodobné, že žádná z 38 zemí OECD nebude do roka v recesi, a to bez ohledu na politické cykly.
Nicméně v případě výrazného zhoršení situace na Blízkém východě bude trpět nejen izraelská ekonomika, podotýká. Pravděpodobný skokový nárůst cen ropy v takovém případě a nutnost udržovat sazby na zvýšené úrovni po delší dobu v boji proti cenovým šokům mohou zpomalit oživení v EU a Japonsku, uzavírá.
Trendy budoucího uvolňování QE v USA se s určitým zpožděním rozšíří i do dalších zemí OECD. Například v eurozóně se snížení klíčových sazeb očekává také v letošním roce, ale později než v USA, jak je patrné z futures na sazby. Totéž platí pro většinu ostatních zemí OECD, stimulace ekonomiky prostřednictvím nástrojů QE bude podle něj silným faktorem podpory HDP.
Největší vliv na reálný HDP (při zohlednění deflátoru) bude mít domácí spotřeba a schopnost omezit inflaci.
