Inflace v eurozóně postupně zpomaluje a formální zrychlení v prosinci oproti listopadu je způsobeno výhradně volatilitou trhů s energiemi.
Bez započtení energií tempo růstu cen od poloviny loňského roku trvale klesá, i když se stále pohybuje nad 3 %, dodává. Inflaci ovlivňuje vývoj cen potravin a rostoucí náklady v sektoru služeb v prostředí nezaměstnanosti, která není nejvyšší v EU.
O tom, že se celková inflace pohybuje v rozmezí 2-3 %, lze hovořit pouze za určitých předpokladů, říká burzovní expert BCS Investment World. Ukazatel k ní dospěl až od října loňského roku, protože ceny pohonných hmot se meziročně stabilizovaly díky diverzifikaci dodávek uhlovodíků, značným zásobám plynu v zásobnících, teplé zimě a probíhající energetické transformaci. V příštích několika čtvrtletích zůstane celková inflace pod tlakem kvůli nově vyšším cenám ropy a ropných produktů a pravděpodobně neklesne k 2% cíli.
Na druhé straně jádrová inflace pokračuje ve svém trvalém poklesu. Přestože se nevrátila na úroveň pod 3 %, je pravděpodobné, že v průběhu letošního roku bude klesat rychleji než celková inflace.
Hlavním scénářem, při kterém by inflace v eurozóně mohla opět zrychlit, zůstávají otřesy na trzích s ropou a zemním plynem. Pravděpodobnost zhmotnění těchto rizik není tak velká, ale bez dalších šoků je zpomalení cen pomalé, únorové údaje o inflaci byly mírně vyšší, než se očekávalo, prezentuje konsenzuální průzkum ekonomů Bloomberg, upozorňuje. V základním scénáři by se mělo očekávat, že 2% cíle bude dosaženo blíže k roku 2025, ačkoli pokud bude pokračovat trvalý měsíční pokles inflace, ECB nebude čekat na formální dosažení cíle a pravděpodobně oznámí první snížení sazeb po červnovém zasedání. Tempo dalšího pohybu sazeb pravděpodobně nebude rychlé – s největší pravděpodobností se proces protáhne na několik čtvrtletí.
